„Už pojďte, holky, za deset minut to jede,“ snažím se jemně upozornit loučící se studentky. Slzy kanou z českých i maďarských očí. A když se vlak dá do pohybu, dvě dívenky běží souběžně s rozjíždějícím se kolosem, ze všech sil mávají, až nakonec mizí v dáli. Myslím, že tenhle obraz vypovídá o výměně mezi Elgartkou a budapešťským gymnáziem Fasori nejlépe.
Letos to začalo v dubnu v Brně a skončilo 5. června příjezdem z Budapešti do Brna. My se do maďarského hlavního města vypravili v neděli 2. června a v půl třetí nás nadšeně vítali maďarští hostitelé. Odpoledne bylo v režii studentů a rodin, my učitelé, tedy Jan Křeček a Rudolf Dostálek, jsme se s kolegyněmi z Gimnázia Fasori vydali probrat vše potřebné na pozdní oběd do restaurace nedaleko partnerské školy. A pak už to šlo rychle.
Pondělí. V 8:00 sraz ve škole, prohlídka budovy. To, co u nás trvá maximálně půl hodiny, je v Budapešti záležitost na dlouho. Budova je stará, má různá zákoutí, podivné průchody a tajemná schodiště. Přes tělocvičnu procházíme na dvůr, kluci hned pojmou nápad zahrát si fotbal, ale to už se vydáváme do slavnostní ceremoniální síně, kde si zrovna maturanti pod dohledem vyučujících kontrolují svoje závěrečné práce. Ještě nakouknout do kostela, kde právě probíhá kázání, a už můžeme zkontrolovat, jak se v Maďarsku vyučuje. Půlka našich studentů si vybírá angličtinu, polovina matematiku. A pak hned na oběd. Deště prý v pátek vytopily jídelnu, ale už je vše v nejlepším pořádku. Na programu je ještě procházka po pamětihodnostech poblíž: pár kroků od školy se nachází park Városliget s hradem s krkolomným názvem Vajdahunyad, Széchenyiho termálními lázněmi nebo nově Maďarským domem hudby s blízkým hudebním hřištěm. Objevíme i vstup do zoo a přicházíme až na náměstí Hrdinů, kde společný pondělní program končí.
Úterý. Sraz v 7:50, ale ne ve škole. Maďaři nám zajistili prohlídku parlamentu (v originále je to Országház, kdybyste to někdy potřebovali), která ovšem není jen tak. Kromě toho, že je věčně vyprodaná, je třeba projít bezpečnostní kontrolou a na některých místech je zakázáno fotit. Zato dostaneme každý vlastního audioprůvodce, kde nám v angličtině přímo do ucha zaznívá, kde právě jsme, na co se máme dívat a co je kde zajímavého. Ohromí nejen pravidelnost a symetrie novogotického paláce, ale i korunovační klenoty, ke kterým se dostaneme na pár metrů. Dál nás čeká projížďka lodí, chceme si projít Budínský hrad. Ale ejhle! Z nějakého důvodu jsou zavřené zahrady pod hradem, nemůžeme tedy využít nádhernou květinovou cestu, musíme oklikou. Ačkoliv jsou některé části stále v rekonstrukci, pohled na Rybářskou baštu, Matyášovu fontánu nebo výhled na Dunaj a Pešť jsou také dechberoucí. Obzvlášť ve vydařeném počasí – modrá obloha, ale není typické červnové horko (což většina kvituje s povděkem, jen Justýna Doležalová touží po třicítkách…). Rozcházíme se na náměstí Vörösmarty (Vörösmarty tér, kdybyste to chtěli maďarsky), studenti ještě dostávají zadání „obstacle race“, tedy úkolů, které mají splnit a ve středu prezentovat ve škole.
Středa. Sraz v 8:00 ve škole, přesouváme se trolejbusem do centra města, kde nás čeká poslední společná zábavná aktivita: únikové místnosti. V týmech po pěti až šesti se necháváme zavřít v tematických místnostech a maďarsko-česko-anglicky (hlavně tedy anglicky) se snažíme najít indicie, dostat se ven a odhalit tajemství pirátů, faraonů nebo čehokoliv, čeho se místnost týká. Limit je 60 minut, nejrychlejší skupina (shodou okolností ta, v níž byl i pisatel tohoto textu! Asi náhoda!) to zvládá za méně než třičtvrtěhodinu, některé skupinky se zdrží o něco déle, ale uniknout zvládnou všichni. Pak ještě unikáme do školy, čeká nás promítání fotek a videí s komentářem studentů, oběd ve školní jídelně (krupicová kaše! Opravdu! Krupicová kaše! Není to jen česká specialita…) a odjezd na nádraží. Na stanici Nyugati (Nyugati pályaudvar, kdybyste to chtěli v místní řeči) dáváme ještě krátký rozchod na zakoupení suvenýrů… a pak už následuje loučení a dojemné scény popsané na začátku tohoto textu.
Jezděte do Maďarska. Maďarsko je zajímavé, inspirativní a především nedaleké. A pokud vám slova jako Országház, Vörösmarty tér a Nyugati pályaudvar dělají problémy, je to jedině dobře: stejně jako naši studenti si budete nuceni procvičit angličtinu…