Měsíce plánování, chystání a především těšení konečně přinesly ovoce. Do Brna k nám na šest dní zavítali studenti gymnázia z Assisi.
V neděli odpoledne se scházíme na autobusovém nádraží, někteří třímající v rukou doma vyrobené italské vlaječky a a nápisy Benvenuto, následuje desetiminutovka, která by se dala nejlépe popsat slovy „Najdi si svého Itala“, pak zamávání a odjezd k rodinám na zasloužený odpočinek.
Je tu pondělí, seznamovací den! Nejdřív nás milá průvodkyně za povídání o brněnských legendách provede centrem města, rychlé kafe a hurá do školy. Po zevrubné prohlídce nejedné učebny i tajných zákoutí a povinné zastávce ve školní jídelně jsou na řadě kvízy o České republice, které si nachystali naši studenti. O několik českých jazykolamů později se smíšené skupinky vydávají zpět do víru městských radovánek. Ale doma do tmy, vážení, zítra nás čekají jeskyně!
Na brzkém ranním srazu jsme všichni včas, takže start máme přímo hvězdný! Vlakem, autobusem, kousek pěšmo – a stojíme před Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. O mladého průvodce se pokoušejí mdloby, když deset minut před prohlídkou zjistí, že bude v angličtině, ale zhostí se toho se ctí a odhodláním. Ne každému jsou stísněné prostory, hluboké průrvy a občasný spící netopýr po chuti, ale necelé dvě hodiny nakonec utečou jako voda a většina studentů vypadá více než spokojeně. Teď už jen doplnit chybějící energii nějakou teplou krmí v místní hospůdce a zpátky domů.
Středa nás vítá konečně sluníčkem, což je pro náš dnešní program jako na objednávku – vydáváme se totiž do ZOO. První dvě hodiny strávíme v návštěvnickém centru, kde jsou pro nás nachystané zábavné i vzdělávací aktivity a na samý závěr zlatý hřeb – miláček zahrady papoušek Eda, který nakonec i to slovíčko utrousí. Studenty potom vypustíme mezi výběhy s vědomostním kvízem o místních zvířatech, abychom si je o pár hodin později zase šťastně vyzvedli a zkontrolovali, že skutečně nelenili a pátrali. A pak už jen velíme rozchod a zase zítra!
Čtvrtečního rána se opět potkáváme v plném počtu na starém známém místě na nádraží. Tentokrát je naší konečnou zastávkou krásná Třebíč. Svižným krokem jsme za půlhodinku u baziliky svatého Prokopa, kterou si pod vedením slečny průvodkyně prohlédneme skrz naskrz. Chvíli se ohřejeme na sluníčku v zahradách, ale pak už nám nemilosrdně zavelí žaludky směr restaurace.
Po obědové pauze nás čeká zevrubná inspekce synagogy i typického židovského obydlí z minulého století. Největší překvapení nás ale čeká na jejím závěru – paní profesorka Veselá objednala několik krabic vynikajících domácích věnečků, které se nám podaří téměř všechny pokořit v poslední půlhodince před návratem na nádraží. Ve vlaku už po dlouhém dni meleme z posledního, ale studenti hned v Brně viditelně pookřejí a už plánují pokračování po vlastní ose. Ach, být tak zase mladá!
V pátek nás ještě jednou vítá naše milá škola. Tentokrát jsme přichystali několik workshopů – tradiční zdobení perníčků, drátování velikonočních vajíček a výrobu náramků. Všichni vyrábí, až se z nich kouří, ale ještě před obědem stihneme závěrečné kvízy, kde si připomeneme nejlepší chvíle společného týdne. Naši báječní čeští studenti sami nachystají společnou večeři a zařídí hodinu na trampolínách, takže závěr našeho společného snažení snad nemohl být lepší.
V sobotu ráno už nezbývá, než našim italským návštěvníkům ze srdce popřát šťastnou cestu a těšit se, až se za dva týdny, tentokrát u nich v Assisi, zase potkáme.