Organizátoři Olympiády v českém jazyce opět nezklamali. I v tomto školním roce dokázali
soutěživé studenty vybičovat k zajímavým výkonům a my, češtináři, kteří jsme opravovali
jejich slohovky, jsme se těšili z prací, které by jinak ani nevznikly. Nevím, zda bychom jako
téma školní slohové práce vybrali pro všechny studenty ve třídě právě výše zmíněné. Asi ne.
Předem bychom vysvětlili sami sobě, že většina studentů si tohle téma rozhodně nevybere,
kdo ví, co bychom se dočetli a zda by si dokonce nemysleli, že nedokážeme vymyslet nic
nosnějšího. A právě na tom je kouzelné, že jsme se spletli. Odevzdané práce přinášely
zajímavé úvahy, rady či pokyny a my můžeme všem jen blahopřát.
A jak dopadla část jazyková? Už dlouho neměl nikdo ze studentů 100 %. V letošní soutěži
dosáhli na plný počet bodů dokonce dva studenti. Gratulujeme!
Nakonec jsme do okresního kola poslali výsledky tří studentů, což se ještě nikdy nestalo.
Každý rok totiž organizátoři píší, vyberte jen ty nejlepší, stačí jeden student, který získal
především v jazykové části skutečně vysoký počet bodů. Avšak těch výborných bylo mnoho.
A víte, jak to dopadlo? Na konci prosince nám organizátoři napsali, že postupují všichni tři.
A teď přinášíme jména vítězů a postupujících:
Dan Volf (4.B)
Matyáš Kirchner (4.C)
Filip Pulkrábek (3.A)
Všem soutěžícím ještě jednou gratulujeme a vám – čtenářům – přinášíme jednu z vítězných
prací. A prosím, držte jim pěsti v okresním kole.
Za Sekci ČJ Soňa Cupáková
V Brně 1. 12. 2023
Milý minulý!
Dívám se na tebe z druhé strany pětileté propasti a ani nevím, jak tě oslovit. Co máme my dva vůbec společného? Jsi o něco nižší a podsaditější, ovšem. Ve tvých očích utopených v závěji vlasů, které jsou ještě příliš krátké na rozumné svázání, ale už příliš dlouhé na to, aby skrz ně bylo vidět, se zračí naivita s nadšenou chutí poznávat, tak typickou pro tvůj věk. Kam se ta chuť v průběhu času poděla? Leží na dně té propasti, nebo se jen ukryla tak hluboko do mě, že nejsem s to ji nahmatat?
Dívám se na tebe jako na stín doby dávno zapomenuté a odložené v sešitech ze základní školy a ani nevím, co ti říct. Na obrázku, z nějž na mě hledíš, ztělesňuješ vší tu bezstarostnost a vášeň k životu, kterou v současnosti tak často hledám, mám na dosah a opět pozbývám. Vlastně mi hrozně chybíš.
Dívám se na tebe. Ano, na tebe - němý obličej na fotografii, která jej tak surově vytrhla z údělu věčného zapomnění okamžiku a která mi ten okamžik nyní dovoluje svírat v prstech. Budoucnost měním každým svým nádechem, každým pohybem. Ať se ale vynasnažím sebevíc, minulost neovlivním a ani nechci. Prozradím ti jen, že tě čekaj fakt skvělý věci, jen se z ničeho nepodělej. :)
S pozdravem
Budoucí