Metodik prevence

Mgr. Petr Odstrčil
kontakt: podstrcil(zavinac)gymelg.cz
tel: 545 32 12 19
konzultace – po domluvě

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (pdf)

Co patří mezi sociálně patologické jevy ?

Jsou to „společensky nežádoucí jevy“ jako je:

  • drogová závislost, alkoholismus, kouření
  • kriminalita, delikvence
  • záškoláctví
  • šikana, vandalismus a jiné formy násilí
  • virtuální drogy, patologické hráčství
  • xenofobie, rasismus, intolerance, antisemitismus...

Činnosti školního metodika prevence:

  • tvorba a kontrola realizace preventivního programu školy

  • koordinace aktivit školy zaměřených na sociálně nežádoucí jevy

  • ve spolupráci s ostatními pedagogy a zejména s třídními učiteli vyhledávat žáky s rizikem či nežádoucími projevy chování

  • sociálně nežádoucího chování, poskytovat poradenské služby těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťovat péči odpovídajícího odborného pracoviště

Preventivní program školy:

Na našem gymnáziu (stejně jako na ostatních školách) se realizuje prevence na primární úrovni. Jde především o soustavnou výchovnou práci se žáky a zejména se žákovskými kolektivy, které se účastní všichni zaměstnanci školy. To znamená, že se především snažíme sociálně patologickým jevům předejít.

Závažné problémy pedagog většinou neřeší, ale snaží se citlivě předat informace rodičům nebo odborníkům. Garanty primární prevence ve škole jsou: ředitel, školní metodik prevence, výchovný poradce a třídní učitel.

Cíle minimálního preventivního programu:

  • zavádět etickou a právní výchovu, výchovu ke zdravému životnímu stylu a dalších oblastí preventivní výchovy do výuky předmětů, ve kterých ji lze uplatnit
  • podporovat rozvoj osobnosti žáků, vést je k pozitivnímu sociálnímu chování
  • sledovat rizika vzniku projevy soc.pat.jevů, snažit se řešit vzniklé problémy
  • vytvářet podmínky pro smysluplné využití volného času, rozšiřovat zájmové a sportovní mimoškolní aktivity
  • spolupracovat se zařízeními zabývajícími se prevencí
  • poskytovat žákům základní informace, kontakty na poradenská centra, instituce, organizace a odborníky
  • informovat rodiče o existenci, úkolech a prostředcích primární prevence ve škole, spolupracovat s nimi zejména prostřednictvím třídních učitelů
     

Adresy webových stránek
můžete zde najít informace, diskusi, on-line rady:

www.poradenskecentrum.cz

stránka Poradenského centra pro drogové a jiné závislosti v Brně
informace, rady pro mládež, rodiče i pedagogy
nabídka mimoškolních aktivit
prostor pro otázky
http://www.podaneruce.cz

stránka nestátní organizace Podané ruce, zabývají se primární, ale především sekundární prevenci
poskytují rady a pomoc uživatelům drog
http://www.extc.cz

stránka organizace Podané ruce
informace o účincích drog
on-line poradna
http://www.odrogach.cz

informační portál prevence
ucelené, přehledné informace o drogách
tři části: textová, diskusní, výuková
nově je zde odkaz na interaktivní aplikacib „ Co dělají drogy v mozku“
http://www.drogy-info.cz

stránka Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti
drogy a zákon
mimo jiné je zde seznam on-line poraden na českém internetu
http://www.kurakovaplice.cz

http://www.nekurte.cz

http://www.aids-hiv.cz

http://www.zubrno.cz

stránky Zdravotního ústavu
informace i on-line poradny z oblastí: AIDS, životní styl, výživa...
Preventivní kampaň DROGY A RODIČE
Občanské sdružení SANANIN zahájilo za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Nadace České spořitelny mediální kampaň Drogy a rodiče. Cílem kampaně je zvýšit pozornost rodičů a pedagogů k informacím o problematice zneužívání drog a zvýšit pozornost a důvěru mládeže k informacím o okamžitých i dlouhodobých rizicích zneužívání drog.

Všechny materiály kampaně jsou dostupné ze stránek http://www.sananim.cz/drogyarodiče

DESATERO PRO RODIČE

Deset aktivit, kterými můžu přispět ke snížení rizika, že mé dítě začne brát drogy

Vypracovala: PhDr. Helena Vrbková, Život bez závislostí, Lupáčova 14, 130 00 Praha 3,

h.vrbkova@seznam.cz

(Bezpodmínečné přijetí znamená, že mám své dítě rád bez jakýchkoliv podmínek, že ho mám stejně rád/a ať je hodné nebo zlobí, že svou lásku ničím nepodmiňuji)

  1. POHOVOŘÍM SI S DÍTĚTEM

    • řeknu svému dítěti, jaký mám postoj k drogám a co si o nich myslím
    • řeknu svému dítěti, co udělám, když zjistím, že drogy užívá (zkouší)
    • poradím mu, jak se zachovat až mu bude některý z jeho kamarádů drogy nabízet

  2. PRAVIDELNĚ BUDU HOVOŘIT SE SVÝM DÍTĚTEM O TOM, CO HO V SOUČASNOSTI TRÁPÍ, NEBO O ČEM NEJVÍCE PŘEMÝŠLÍ

    • zeptám se, co mé dítě nejvíce trápí
    • pozorně ho vyslechnu – nebudu to hodnotit ani mu unáhleně radit, přikazovat či zakazovat
    • řeknu mu, jak to na mě působí a co si o tom myslím
    • sdělím mu, co bych dělal/a na jeho místě já

  3. PRAVIDELNĚ BUDU PŮSOBIT NA SEBEVĚDOMÍ SVÉHO DÍTĚTE

    • aspoň třikrát denně si najdu důvod k jeho pochvale, nebo k projevu uznání
    • pokud se mi vyskytne příležitost kladně zhodnotím své dítě třetí osobě ( v rodině, u přátel...) v jeho přítomnosti
    • v případě jeho neúspěchů ho povzbudím a projevím víru, že to příště dokáže

  4. BUDU SVÉ DÍTĚ VYCHOVÁVAT K ZODPOVĚDNOSTI ZA JEHO CHOVÁNÍ

    • pokud mé dítě překročí výchovná pravidla v rodině, umožním mu, aby si za to neslo následky
    • pokud mé dítě překročí pravidla školy, nebudu mu usnadňovat nesení následků, ani ho omlouvat
    • budu vždy dítěti připomínat, že za každé chování si sami neseme následky a jsme za ně odpovědni
  5. BUDU SVÉ DÍTĚ BEZPODMÍNEČNĚ PŘIJÍMAT A MÍT HO RÁD
    • pokud se budu na své dítě zlobit, řeknu mu, že se na něj zlobím za jeho nevhodné chování, ale že to nic nemění na tom, že ho mám rád/a
    • pokud bude dítě zlobit, nebo se nevhodně chovat, budu vždy hodnotit chování a jednání, nikoliv je nehodnotím stylem „ty jsi nešika, ty jsi hloupý...“, ale „to se ti nepovedlo, tohle jsi udělal nešikovně, příště to zkus takhle...a třeba se to podaří“
    • (při vytýkání nedostatku je důležité poskytnout dítěti alternativu jiného chování a povzbuzení, že to příště dopadne lépe)

  6. BUDU SVÉ DÍTĚ UČIT UMĚNÍ ODMÍTNOUT

    • budu své dítě učit, že odmítnout kamaráda neznamená ztratit ho
    • dítě by mělo vědět, že je možné odmítnout i dospělého člověka, jestliže se k němu chová způsobem, který je mu divný, ubezpečím dítě, že se na něj nebudu zlobit, jestliže se mi svěří, pokud se mi svěří, vždy ocením jeho důvěr 

  7. BUDU UČIT SVÉ DÍTĚ SEBEKÁZNI

    • s ohledem na věk budu svému dítěti přidělovat povinnosti a budu trvat na jejich pravidelném plnění
    • postupně budu vyžadovat, aby své povinnosti pravidelně plnilo bez mého připomínání a kontroly

  8. POVEDU SVÉ DÍTĚ K AKTIVNÍMU TRÁVENÍ ČASU

    • budu upřednostňovat takové trávení volného času, kdy dítě musí vyvíjet vlastní aktivitu omezím sledování televize a případně i počítačových her, zajistím dítěti přiměřené množství zájmových činností
    • budu mít přehled o tom, co dělá v době, kdy není ani ve škole, ani v kroužku, ani v mé přítomnosti (jedná se především o dobu od skončení školy do našeho odpoledního setkání)

  9. BUDU SE ZAJÍMAT O TO, S KÝM MÉ DÍTĚ KAMARÁDÍ A JAKÉ JSOU JEHO POSTOJE K NÁVYKOVÝM LÁTKÁM

    • budu se zajímat o kamarády dítěte, o jeho vztah k nim, o to, jací jsou, jak se chovají, co si o nich mé dítě myslí a jak jsou pro něj důležití

  10. NAUČÍM SVÉ DÍTĚ POZITIVNÍMU VIDĚNÍ SVĚTA

    • budu své dítě učit hledat ve všem také dobré stránky, uvědomovat si, že jen máloco je v životě „černé nebo bílé“
    • budu projevovat důvěru v jeho síly, které má a které může uplatnit při překonávání obtíží
    • budu podporovat rozvoj humoru při pohledu na svět ( při zachování zodpovědného přístupu k řešení problému)

PŮL HODINY DENNĚ PRO MÉ DÍTĚ

Vytvořím pravidelnou chvilku, kdy budu své dítě poslouchat.
Nebudu ho při tom hodnotit, odsuzovat ani kritizovat.

Jinak se dítě uzavře a příště mi nic nesdělí a raději mne odbude slovy, že je vše v pořádku.