Na Křence je plno. Sál šustí očekáváním, má totiž vystoupit… ale to už profesorka Barbora Bártová dává pokyn a s mírnou nejistotou v očích a raději ve dvojici předstupují René Bělková a Kateřina Poláčková v moderátorských rolích. Lehká nervozita je pochopitelná, jde o první moderátorskou zkušenost, obě jsou navíc v prvním ročníku. Představují koncepci večera, na němž nás čekají čtyři básnické výstupy, dva studentské a dva profesionální. Jeden výstup je netrpělivě vyhlížen, ten takřka domácí. Má totiž vystoupit – a teď už to napíšu – i Tomáš Přidal, který na Křence učí češtinu a výtvarku a který je shodou okolností výraznou brněnskou básnickou a výtvarnou osobností.
Začínají ale reprezentantky Elgartky. Klára Chyťová a Janika Iva Žalmanové ze 2. B píšou už od prváku, své texty si vzájemně hodnotí, čtou, kritizují i chválí, teď poprvé vystupují před publikem. Každá předstupuje s vlastními texty, pak i s některými napsanými společně. Nelze zapřít punkovou inspiraci, básně jsou autentické, ale motivicky i tematicky mají mnohé společné s písňovými texty kapel Tři sestry, Visací zámek nebo Vypsaná fixa. Pravidelné rýmování, občasné nepřesnosti nebo „lajdáctví“, které je záměrné, provokující. Posuďte sami:
Učím se matiku,
pivo mám na triku.
Nebaví mě rovnice,
radši jdu do pivnice.
Různé tvary, úsečky,
já však sedím u bečky.
Matika mi nejde,
na tom však nesejde.
Vždy když vidím úhel gama,
připadám si více sama.
Nevim, co je sinus,
poznám jenom mínus.
Nežli čísla, radši básně,
bez čísel mi bývá krásně.
Když budu psát básničky
nedostanu jedničky.
Ve druháku je i Matouš Hobza, student Gymnázia Brno-Bystrc. Kromě čtení přichystal i svébytný výstup: publikum žádá, aby se pokusilo doplnit název básně, kterou má v plánu přečíst. Je v tom patrná nejen snaha být slyšen, ale i být pochopen: to, co čtu, má význam, chci, aby posluchač uměl v textu najít autorský záměr. Obecenstvo je zpočátku zaskočeno, ale pak se ozvou některé nesmělé hlasy a k názvu textu se úspěšně propracujeme.
Tomáš Přidal i Petr Čermáček připravili výběr ze svého rozsáhlého básnického díla. Zatímco básně Tomáše Přidala jsou mnohdy rozverné, absurdní a překvapivé, poezie Petra Čermáčka je kontemplativní, přírodní, reflektivní. Inspirováni Matoušem Hobzou si můžeme zkusit básnickou hádanku. Zvládnete přiřadit text jednomu ze dvou autorů?
horor
mrtvý myslivec
má zrovna
dobré období
spokojeně odfukuje
pod bílým měsícem
bude nutné
mu připomenout
že je tady
na čekané
že džíp plný studentů
nevjíždí do lesa náhodou
opilá holka
vypadne z auta
hledá ostatní
pod bílým měsícem
hra
pootáčíme
kresby a linoryty
nemotorní plavci se
odrazí od dna
mezi ležícími stromy
se proplétají sny
déšť je přesolený
vrcholí příliv
mnohé se stává
nesrozumitelným –
ostré večerní světlo
s krátkými stíny
cesta rozšiřující se
k horizontu
předem
neodhadneme
úžas ani neklid
Pokud jste hádali, že horor napsal Tomáš Přidal, měli jste pravdu. Báseň pochází ze sbírky Pikantní poldové z roku 2011, a přestože zrovna tahle na čtení nezazněla, můžeme si ji přečíst zde: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/53/59/17/pikantni_poldove.pdf. Doprovází ji specifický grafický doprovod – svými grafikami promítanými přes dataprojektor ostatně Tomáš Přidal ilustroval i čtení na Křence. Zazněly ukázky z většiny vydaných sbírek a zhlédli jsme i video z básnického festivalu a performance autora.
Báseň hra napsal Petr Čermáček. Společně s dalšími texty si ji můžete přečíst na webu brněnského časopisu Konexty zde: https://casopiskontexty.cz/sesuvy/. I Petr Čermáček představil své básnického dílo zevrubně – od prvotiny Drkotání větví (1998) po sbírky Fysiologus a (v té době ještě nevydané) Skrčené dny z let 2023 a 2024. Přestože jsme tentokrát neměli příležitost obdivovat autoro výtvarné umění – pomineme-li některé sbírky, které výtvarně doprovodil sám Petr Čermáček – můžete sami nakouknout na jeho web, kde najdete ukázky textů i grafik: https://cermacek.cz/petr-cermacek/.
7. března 2024 Křenka ožila poezií. Bylo jí požehnaně: začínali jsme v 17:00, končili před osmou večerní. Ale pokud jsem viděl správně, všichni účastníci odcházeli spokojení, ba nadšení. Snad tedy přijdou i příští rok, ať už bude pozván kdokoliv…
Fotogalerii naleznete zde. Autorkou prvních jedenácti fotografií je Barbora Přidalová. Autorem ostatních fotografií je Jan Křeček.
Fotografie Marka Waldhanse zde.