Italové ante portas
Tak jsme se dočkali. V neděli 12. dubna kolem třetí hodiny se naši odvážní druhové dopravili zeleným autobusem na naše území. Po velkolepém a srdečném uvítání si každý našel svého kamaráda a zbytek dne se italští studenti podrobili těžké zkoušce, křížovému výslechu českých rodin. Nadcházející den začal první aktivitou, kterou jsme si pro italské studenty připravili, totiž prohlídkou centra Brna spojenou s plněním rozličných úkolů a zakončenou kvízem o ceny. Odpoledne jsme se přesunuli do Husovic a zde provedli naše italské kamarády po naší školy, měli pro ně nachystané různé aktivity, zase další kvízy a krátkou lekci českého jazyka.
V úterý jsme z ruchu velkoměsta utekli do Moravského krasu poznávat přírodní krásy. Nejdříve jsme se seznámili s danou CHKO v Domě přírody, kde jsme si prošli interaktivní expozici. Následně jsme sestoupili do Punkevních jeskyní, kde jistě největším zážitkem byla jízda na lodičkách. Z hlubin jeskyní jsme lanovkou vyjeli na Macochu. Nutno dodat, že ten den se nám podařilo cestovat minimálně šesti dopravními prostředky – tramvají, vlakem, busem, turistickým vláčkem, lodí, lanovkou! Kdo použil trolejbus, v počtu použitých dopravních prostředků v jednom dni vyhrál na plné čáře.
Další den jsme vyrazili do Bystrce, navštívili jsme brněnskou ZOO – krásně jsme si tak vynahradili faunu chybějící v jeskyních. Opět nechyběl kvíz, díky kterému jsme se naučili anglické názvy některých exotických zvířat. Tak schválně – víte, jak se anglicky řekne pásovec? Lemur? Varan komodský? Po prohlídce ZOO jsme se přesunuli k nedaleké Brněnské přehradě, kde jsme se věnovali různým sportovním aktivitám.
Čtvrtek patřil perle Moravy. Možná jsem trochu zaujatý, ale Mikulov není jiného názvu hoden. Na naše italské turisty tu čekala úniková hra na zámku, při které jsme si zahráli na archeology, restaurátory a historiky, poté jsme si prohlédli město. V pátek jsme se opět všichni setkali na gymnáziu, kde jsme si pro italské studenty připravili ochutnávku českých dobrot – bábovek, štrúdlů, frgálů i chlebíčků. Mohli si také vyzkoušet pokusy v naší chemické laboratoři a změřili své znalosti ve dvou závěrečných kvízech – první se týkal české gastronomie, druhý byl odlehčený a otázky v něm se týkaly společně stráveného času.
Návštěvu školy jsme zakončili obědem ve školní jídelně; rýže, maso a ananas zabodovaly, koneckonců Italové školní jídelnu nemají a nějaká podobná (a prostornější) by jim přišla vhod. Na druhou stranu ale díky tomu nemají odpolední výuku a většina z nich obědvá doma. To je ale asi tak to jediné, co bychom uvítali. Italové neznají přestávky mezi hodinami, učitelé nemají kabinety, maturitní předměty jim vybírá na poslední chvíli stát, z poloviny předmětů je zkouší externí učitelé. No, upřímně nevím. Vlastně vím, že to bych nechtěl.
Poslední společnou aktivitou byl večerní 3D program v planetáriu na Kraví hoře, ve kterém jsme se ocitli na dalekém Marsu. Myslím, že Italové byli tím, co Brno a Jižní Morava nabízejí, velmi mile překvapeni.
Tím skončil náš společný čas, který jsme si všichni velice užili. Vypovídá o tom spousta úsměvů, které jsme si během týdne rozdali, ale i pár slz, které při loučení padly.
Matěj Minařík, 1.C
Foto zde: https://drive.google.com/drive/folders/1n_krnS7NtqPGnRlAxXMpgZcPQ-rpVosl?usp=drive_link