Sedm statečných se v úterý 30. ledna 2024 sešlo v učebně 219, aby se utkali v recitátorském klání. Vše z pozic nekompromisních porotců sledovali Soňa Cupáková a Jan Křeček, roli nadšeného publika si „střihla“ část třídy 2. B. Přestože soutěžících nebylo mnoho, zastoupeny byly všechny ročníky. A začali jsme s benjamínky.
Tereza Bradáčková (1. A) zvolila málo známý monolog Marie z divadelní hry Pán Karneval Lumíra Kubátka. Neznámé texty jsou výhodné. Chodíte-li na recitační soutěže pár let, začnou vás všechny ty Polednice, Manon Lescaut a texty Jiřího Suchého trochu otravovat. Když pak někdo recituje, dejme tomu, účtenku ze supermarketu, může to být osvěžující. Přestože je monolog mírně vytržený z kontextu, takže se posluchači nedozvědí, kde se nacházíme a kdo mluví, Terka se ho ujala statečně, až se nám nechtělo věřit, že naposledy recitovala v první třídě.
Apollinairovu báseň Lorelaj v překladu Milana Kundery si vybrala Lenka Novotná (1. A). Příjemně položený hlas odsekával Apollinairovy verše poněkud uspěchaně, ale protože Lenka byla na recitační soutěži na Elgartce poprvé, je ještě mnoho času na zpomalení a na důkladnější práci s textem. Potenciál je zde velký.
Báseň Patnáctiletá Wisławy Szymborské se k Emě Blažkové (2. A) skvěle hodila, i když Ema už je o něco starší. Výběr textu je jedno ze skrytých umění recitačních soutěží. Můžete být výbornými recitátory, ale najít text, který by vám seděl, který by oslovil publikum, který promlouvá k současnosti, to vše může být dosti obtížné.
Náročná kritéria výběru splnila i Klára Škrdlová (2. A). Z Petroniova Satyrikonu v novém překladu Petra Šourka vybrala ironizující pasáže o tom, jak je „jednoduché“ psát poezii, sama text promyslela, nastylizovala a zdramatizovala – a posluchače přenesla do antického Říma s veškerou jeho pompou, nádherou i nadutostí.
Klára Škrdlová recituje Satyrikon
Ve 3. B zjevně zaujala česká moderna a Antonín Sova. Jeho básně si vybrali Mikoláš Šebela (Žluté květy) i Lenka Buchtová (Po bílých nocích). Těžko říct, jak by měl dnes slavný impresionista a symbolista oslovit čtenáře, verše jako „Dny černé byly však a bídácké“ zní současnému uchu přece jen již trochu zastarale. Oba pak přišli s překvapivým dodatkem, když recitovali vlastní báseň Lenky Buchtové Naděje. Mužský part přečetli Miki, tou dobou již dávno sedící v publiku.
Jediným zástupcem z řad maturantů byl Dan Volf (4. B). Text Zahrada Lubomíra Typlta z kapely WWW zvládl inovativně, zajímavě a tak, že bylo zjevné, že přednes tentokrát slouží textu, je mu podřízen, snaží se jej vystihnout v co nejvíce aspektech.
Dan Volf recituje Zahradu
Porota ocenila všechny přítomné za účast a za silný umělecký zážitek. Přestože by na textech bylo lze dál pracovat, fascinovala nás rozmanitost přístupů a zpracování. Nakonec byla vyhlášena dvě první místa a HuHla 2023/2024 skončil takto:
1. místo: Dan Volf, Klára Škrdlová
2. místo: Tereza Bradáčková
3. místo: Ema Blažková
Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se zase za rok!
