Dva ročníky v letech 2018 a 2019, pak dvouletá pauza a loni dohánění restů, když jsme vše zorganizovali na podzim i na jaře. V tomto školním roce tedy proběhne série autorských čtení na brněnských gymnáziích již popáté. Vždy se snažíme vymyslet nějaké zastřešující téma, spojující prvek, který určí klíč pro výběr hostů. Letos je jím poezie. Pokusíme se prozkoumat různé podoby poezie u dvou debutujících autorek, dvou zavedených autorů nebo u slam poetry. Celou sérii završíme sice prozaicky, ale zase dvojjazyčně. Co nás čeká, o tom se dočtete níže… nebo rovnou přijďte v dané dny v 17:00 na Gymnázium Elgartova, Gymnázium Křenová nebo Gymnázium Brno-Bystrc.
Událost na Facebooku zde: https://fb.me/e/3kuji4rJg
29. února 2024, 17:00, Gymnázium Elgartova – Klára Krásenská, Monika Tintěrová
Událost na Facebooku zde: https://fb.me/e/4bZKl219b
Na začátku je… začátek. Prvotina. A těmi začneme. Obě autorky narozené v 90. letech se sice jazykem, literaturou a uměním zabývají dlouhodobě, ale debutovaly až v roce 2023. Kláře Krásenské vyšla básnická sbírka Mýtinami v nakladatelství Viriditas, Monika Tintěrová vydala po různých nakladatelských peripetiích debut Starý paní mají v ústech porcelán v Dobrém důvodu. Klára Krásenská vystudovala historické vědy na KTF UK, bohemistiku na FF UK a tamtéž pokračuje studiem komparativní literatury, živí se jako redaktorka a překladatelka a píše poučné a poučené eseje, nejčastěji o literatuře. Monika Tintěrová absolvovala Gymnázium Slovanské náměstí, je tedy s brněnským gymnaziálním prostorem dobře obeznámena. Pokračovala ve studiích v Plzni a v Praze, vystudovala hebraistiku a Katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU. Překládá, učí hebrejštinu a hraje divadlo. Obě autorky lze občas v létě potkat na festivalu Šrámkova Sobotka.
7. března 2024 – Petr Čermáček, Tomáš Přidal – Gymnázium Křenová
Událost na Facebooku zde: https://fb.me/e/4axzBEBBa
Kromě poezie spojuje Petra Čermáčka a Tomáše Přidala výtvarné umění a výuka. Zatímco Petr Čermáček pracuje na MendelU, Tomáš Přidal bude na domácí půdě: na Křence učí češtinu a výtvarku. Oba vydali deset knih, oba ilustrovali knihy jiných autorů: Přidalovy ilustrace najdete třeba v Kominických lodích Ivana Wernische nebo O princi Čekankovi Patrika Ouředníka, Čermáčkovy linoryty doprovázejí básnické knihy Zuzany Gabrišové (Těžko říct, 2013) nebo Radka Fridricha (Krevker, 2020). Zatímco prvotina Tomáše Přidala Všechno má barvu mýdla vyšla ve Větrných mlýnech roku 1996, Petr Čermáček debutoval o dva roky později v Hostu sbírkou Drkotání větví. Oba jsou také spjati s brněnským literárním provozem: Tomáš Přidal nejprve s Větrnými mlýny, později jeho texty vycházejí u Martina Reinera v nakladatelstvích Petrov a Druhé město, Petr Čermáček byl v letech 2011 až 2014 šéfredaktorem revue Weles a řídí básnickou edici HeWer.
12. března 2024 – Karin Bílík Vápeníčková – Gymnázium Brno-Bystrc
Událost na Facebooku zde: https://fb.me/e/wkqezvupH
Je slam poetry stále ještě poetry? A v čem je to jiné nebo stejné? A jak se člověk dostane od slamu k napsání knihy? I na to se můžete zeptat finalistky mistrovství ČR ve slamu a dvojnásobné vítězky Femislamu, Karin Bílík Vápeníčkové. Ona toho ale dělala hodně. Vystudovala češtinu a němčinu v Ostravě, je absolventka katedry Alternativního a loutkového divadla na DAMU, hraje v divadle… a taky někdy píše. V roce 2023 jí vyšel debut, kniha Do puntíku, která, jak sama řekla, „balancuje mezi cílovým čtenářem, kterým je dítě, a dítětem v dospělém. Věřím a doufám, že osloví i staršího čitatele, že ho vrátí do bodu, kdy si pro sebe některé věci uzavřel jako nezodpovězené, a nyní bude mít chuť se k nim vrátit a pojmenovat si je – jen tak, aby našel svou tečku, svůj puntík“. Hravá prvotina v sobě kořeny slam poetry nezapře, je vtipná, často rýmovaná, trochu filosofická a trochu bláznivá, trochu pro děti a trochu pro dospělé. Co si z toho všeho vzít? To přijďte zjistit sami, vše se dozvíte v Bystrci.
21. března 2024 – Lenka Horňáková-Civade – Gymnázium Elgartova
Událost na Facebooku zde: https://fb.me/e/9VZwYUaiY
Literární kontakt mezi českými zeměmi a Francií je dlouhodobý a trvalý. Pomineme-li třeba vztah Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud a podíváme-li se do nedávné současnosti, snad každý slyšel o Milanu Kunderovi. Trochu znalejší znají i Patrika Ouředníka, ještě větším znalcům bude povědomé jméno překladatele a básníka Jeana-Gasparda Páleníčka. Ale tím zcela pomíjíme ženský element! Lenka Horňáková-Civade patří k nenápadným autorkám, které si trvalou kvalitní prací získávají pozornost. O tom, že je třeba věnovat jí pozornost, svědčí nejen skutečnost, že píše a publikuje v češtině i francouzštině, ale i četná francouzská ocenění (Prix Richelieux de la Francophonie za knihu Une verrière sous le ciel nebo Prix Renaudot des lycéens za dílo Giboulées de soleil). V březnu 2022 jí byla francouzským velvyslancem v Praze předána insignie rytíře Řádu umění a literatury. Ale nebojte, autorka na své české kořeny nezapomíná. V roce 2023 jí v nakladatelství Argo vyšel nový český román, Amsterodamské vigilie. A třeba i na ten se můžete (česky či francouzsky, jak chcete) zeptat.
