Budapešť

Na začátku dubna (6.–9. 4.) k nám do školy přijela návštěva z Gymnázia Fasori v Budapešti. Čekaly nás čtyři dny plné společného času, prozkoumávání Brna a jeho okolí. Během pondělního dopoledne jsme si navzájem představili naše země, památky, typická jídla a jazyk, odpoledne nás čekala „obstacle race“ neboli „překážková dráha“. Závod po typických místech v Brně nás zavedl na náměstí Svobody, do divadla Husa na provázku nebo na Špilberk. V úterý jsme vyrazili na návštěvu Sloupsko-šošůvských jeskyní. A ve středu si někteří z nás poprvé v životě vyzkoušeli laser game. Po nákupu suvenýrů se maďarská návštěva vydala zpět vlakem do Budapešti.

„Už pojďte, holky, za deset minut to jede,“ snažím se jemně upozornit loučící se studentky. Slzy kanou z českých i maďarských očí. A když se vlak dá do pohybu, dvě dívenky běží souběžně s rozjíždějícím se kolosem, ze všech sil mávají, až nakonec mizí v dáli. Myslím, že tenhle obraz vypovídá o výměně mezi Elgartkou a budapešťským gymnáziem Fasori nejlépe.

Neděle, 7. duben 2024, 13:05. Na Messengeru mi (anglicky) píše kolega Evan McElravy: „Jsem zde.“ Maďarská výprava má dorazit ve 13:30. Zprávy pokračují:

13:08: Jejich autobus nejspíš právě přijel.
13:10: Nebo asi ne.
13:12: Falešný poplach, jejich autobus pokračuje do Berlína, tenhle do Karlových Varů.

Jak vidno, očekávání bylo velké. A kromě falešného poplachu na začátku vše proběhlo bez problémů a k plné spokojenosti všech zúčastněných.