(…)
večer prodýchám úzkost
třu si dlaně
a vlažné je přiložím na obličej
připravím tělo k spánku
a mysli namluvím že snad už zítra –
zavřu oči
seběhnou se ke mně mé lišky
aby mi pomohly přečkat noc
ráno se probudím sama
Petra Stach čte ze své sbírky Od svého vyoutování nosím jen boty ve kterých můžu bojovat nebo utéct, přibližně 30 lidí v publiku naslouchá a ani nedutá. Autorské čtení je ve své druhé polovině, za chvíli ze zadumání všechny vytrhne Dominik Ela Bárt, protože začne recitovat na zvukovém pozadí tvořeném bílým šumem a přes dataprojektor svá slova podkreslí gify, memy, reelsky a dalšími internetovými fenomény. Síť významů tvořená jazykem se tak obohatí a zkomplikuje o obraz, někdy i zvuk, rozšíří, ozvláštní. Vítejte u nejsoučasnějších trendů v poezii, u toho, co nás dnes překvapí, ale za pár let se na to třeba budeme dívat jako na něco běžného…
Autorská čtení na brněnských středních školách začínají v roce 2026 básnicky. Po Jonáši Zbořilovi na Křence vystoupily na Elgartce hned dvě básnické osobnosti: Petra Stach a Dominik Ela Bárt. Moderátor Evík Dokoupil ze 3. C nejdřív ale vítá příchozí, představuje koncept autorských čtení, provádí průběhem celého setkání a zve „na pódium“ studentky z dalších zapojených škol, které čtou svoje texty. Pro Annu Müllerovou z OA Kotlářská je to zjevně premiéra v cizím prostředí, čiší z ní nervozita, ale ne ochromujícím způsobem. Projevuje se to chrlením: posluchačstvo přesně neví, kde končí autorčin aktuální projev a kde začíná a končí samotný text, z vystoupení se stává jednolitý proud básní a komentářů k básním, který autorka zničehonic utne poděkováním. A je to působivé! Slam poetry, ale nezamýšlená, intimní myšlenky a prožitky, ale obalené obavami z prvního vystoupení před diváky. Děkujeme za otevřenost!
Tarja Zichová z Gymnázia Řečkovice jde do známého prostředí. Na Elgartce četla před rokem, jako „pamětník“ silně vnímám literární posun: zatímco loňská povídka byla orientovaná na příběh a děj, ta letošní (o zaslechnutém plánování vraždy) pracovala s mnohem hlubším prokreslením postav, ale na děj a pointu nerezignovala. A až někdy zaslechnete, že někdo plánuje někoho zabít, raději to běžte nahlásit, než bude pozdě.
A pak už pozvaní hosté. Moderátor byl – při premiéře v této roli! – výborně připraven: nejdřív krátké medailonky, následně rozhovor, který se odvíjel od prostoru, ve kterém jsme se nacházeli: jaké je pro vás vrátit se na střední školu? Co si se střední školou spojujete? Kdy jste začali psát? Ohňostroj přesně mířených dotazů postupně odhaloval, jakým způsobem lze přemýšlet nad texty, nad vlastním psaním, jak je možné se k němu propracovat. Pak už první část autorského čtení. Petra Stach nás provedla sbírkou Tetam, Dominik Bárt četl z nepublikovaného číslovaného cyklu básní. Střih, druhé diskuzní okno, tentokrát dotazy na každého zvlášť. Co je to nenásilná komunikace a proč se jí Petra zabývá? Jaký je Dominikův vztah k hudbě, se kterou poezii často propojuje? (A mimo to, co padlo na v pondělí 2. března na Elgartce, dodáváme: zastavte se někdy na koncertě kapely Vítrholc nebo dejte šanci projektu e n b y e n t, na kterém participuje s Olgou Wawracz!)
A ještě druhá část autorského čtení. A otázky publika. A potřeba všechno to probrat. A na všechno se zeptat. A vyřešit problémy světa, sebe i náhodných kolemjdoucích. Máváme panu vrátnému, odcházíme do pondělního večera, ale ještě dlouho nás provází témata, která zazněla.
(…)
na okraji mléčné dráhy
hledáš důvod, zatímco před prací
brečíš ve sprše kvůli lásce. zatímco ti
saturnova energie ruinuje život. 🪐 🪐 🪐 zatímco saturn ne
ví, kdo jsi. lmao. přidáváš: #gwiazdy #gwiazdeczki #noci
proležíš na zdi. růžovomodré nebe nad pláží
sounding gothic and noisy
