Po úspěšné loňské misi na Vysočinu jsme se rozhodli opakovat ověřený formát a znovu uskutečnit společnou exkurzi dějepisného a uměnovědného semináře. Zdá se, že putování po historických reáliích, ve kterém se propojuje dějepisný komentář se sledováním uměleckého vývoje, je příjemným obohacením pro obě strany. Tentokrát jsme spojili síly studentů třetích ročníků a vypravili jsme se ve dvou listopadových dnech do kdysi druhého nejvýznamnějšího města Českého království, do Kutné Hory.
První den po úspěšném ubytování v místní moderní sportovní hale jsme se vydali objevovat historické centrum, které je součástí kulturního dědictví UNESCO. Kde jinde začít než ve Vlašském dvoře, sídle českých králů s proslulou mincovnou spojenou s ražbou pražského groše. Poté jsme prozkoumali střed města a mimo jiné obdivovali památky elegantní jagellonské gotiky. Ale to už nás lákal chrám sv. Barbory, stavitelský vrchol tohoto období, po jehož shlédnutí jsme sestoupili do podzemí oslovského důlního pásma v rámci prohlídky Českého muzea stříbra. Ve stísněných prostorách štol a plazivek jsme si mohli na vlastní kůži zakusit z jakých podmínek vyrůstala krása sv. Barbory, která se nacházela několik desítek metrů nad našimi hlavami. Večer jsme završili naši kulturní ochutnávku města návštěvou Tylova divadla, kde hostovalo pražské Studio DVA s adaptací horroru S. Kinga Misery, v níž excelovala herecká dvojice Z. Adamovská a P. Štěpánek.
Následujícího dne nás čekaly dva vrcholy. Nejdříve jsme se ponořili do dobrodružství současného umění v Galerii Středočeského kraje, kde ve velkolepých barokních prostorách bývalé jezuitské koleje jsme ve stálé expozici Stavy mysli absolvovali procházku různými psychickými aspekty lidského života zhmotňovanými díly významných českých umělců. Jako bonus jsme si přidali prohlídku retrospektivy díla sester Válových, zásadních představitelek českého malířství druhé poloviny 20. století.
Vše jsme završili v odpoledních hodinách návštěvou nedalekých sedleckých staveb sdružených okolo bývalého cisterciáckého opatství. Nejprve to byla bazilika, první katedrální stavba v Čechách, v době barokní geniálně přestavěna a upravena Janem Blažejem Santinim Eichlem ve stylu barokní gotiky. A poté jsme se rozloučili s Kutnou Horou poněkud symbolicky v mysteriózních prostorách kostnice, taktéž upravené Santinim.