Ve druhém ročníku se zabýváme publicistickým stylem a vším, co k němu patří. Žáci by měli znát útvary publicistického stylu (poznat třeba rozdíl mezi zprávou a reportáží, být schopni obojí napsat), měli by vědět, jak funguje redakce (co dělá šéfredaktor, korektor, grafik…), trochu se orientovat ve světě médií (znát nějaké české deníky, rozpoznat bulvár…) a v neposlední řadě vědět něco o argumentaci, o argumentačních faulech, dezinformacích, fake news a podobně.
Vše výše zmíněné jsme zmínili, vyzkoušeli si a snad i přijali za své. Vrcholem byl projekt tzv. „zpravodajských webů“. Třída se rozdělila do pěti skupin. Každá měla svého šéfredaktora (tedy člověka, který dohlížel na termíny, na rozdělení práce, na to, aby vše bylo hotové, a podobně), svého webmastera (tedy člověka, který tvořil web – jakýmkoliv způsobem, klidně ve spolupráci s vyučujícími informatiky, ale tak, aby byly webové stránky plně funkční), svého korektora (tedy člověka, který dohlíží na jazykovou správnost všech textů) a své redaktory. Podmínkou bylo, aby každý napsal nějaký text, ovšem bylo v pořádku, když někdo napsal více textů a někdo (např. webmaster, který měl víc práce jinde) méně. Dali jsme si nějaká vnitřní pravidla: web musí obsahovat daný počet zpráv, jednu reportáž, jedno interview, musí být funkční k datu odevzdání, musí mít tiráž atd. A pozor: texty nemusely být založeny na pravdivých událostech, něco si mohli žáci vymyslet.
Celá 2. A odvedla výbornou práci. Po odevzdání jsme ještě provedli vzájemnou kontrolu, upozornili se na případné pravopisné a jiné nedostatky, ale silný základ byl hotov a připraven. Jasně, nějaké drobné nedostatky v textech či funkčnosti webů najdete. Ale především si můžete přečíst pět velmi dobrých pokusů o deník/časopis, na nichž pak třeba budou moci stavět ti, kteří se vydají žurnalistickou cestou. Dovolte krátké představení jednotlivých webů:
1. Sportem ke zdraví (šéfredaktorka: Štěpánka Horká) – Štěpánčin tým se rozhodl pro sportovní časopis. S grafickou stránkou pomohla Canva, což je překvapivá volba (není to vlastně webová stránka), ale pro naše potřeby plně funkční (dá se otevřít v internetovém prohlížeči). Z článků vybíráme rozhovor s gymnastkou Martinou Pluháčkovou, protože jde o jeden ze dvou „mimoškolních“ interview, a reportáž o lyžování v Alpách.
2. NNzE – Nezávislí novináři z Elgartky (šéfredaktor: Adam Lásko) – redakce pod Adamovým vedením vzala celou věc minimalisticky a v duchu dnešní doby. Na webových stránkách NNzE – Nezávislých novinářů z Elgartky nenajdete výrazně delší text. Ale všechny splňují to, co splňovat mají: zprávy a oznámení informují, rozhovor zpovídá, fejeton mírně pobaví. Jako jediní použili online nástroj Webnode – a výsledek se skutečně graficky dost liší.
3. Hrom (šéfredaktor: David Kočvara) – tři zbývající weby jsou vytvořeny ve Wixu. Tento je mírně rozkolísaný (ne vždy jsou v článcích uvedení autoři, jsou uvedeni pouze tři redaktoři…), ale vyvažuje to zajímavý obsah: můžete si přečíst např. rozhovor o studiu japonštiny nebo hodnocení hokejové Komety Brno.
4. Regionální web (šéfredaktor: Erik Valenta) – jak název napovídá, skupinka kolem šéfredaktora Erika Valenty se rozhodla pro spíše místní zpravodajství (přestože najdete i článek o událostech na letošních Oscarech). Upozorňuji na rozhovor o Měnínské bráně nebo na recenzi seriálu Emily in Paris. I Regionální web použil Wix, graficky je tedy podobný Hromu.
5. Emnews (šéfredaktorka: Barbora Tobešová) – přestože i Emnews se šéfredaktorkou Barčou Tobešovou vycházejí z Wixu, graficky se vymykají předchozím dvěma webům zejména zabarvením do černé a specifickým uspořádáním článků. Jde o primárně kulturní zpravodajský web: komentuje ceny Český slavík, přináší reportáž z koncertu kapely Vltava v Kabinetu Múz a rozhovor s paní profesorkou Cupákovou.
Střední škola by měla svým žákům umožnit zkusit si všechno možné – od poslechu hudby, se kterou se žáci třeba příliš nepotkají, přes zkoumání života v nějaké příhodné tůni až po míchání ne zcela bezpečných látek v chemii. Nepředpokládám, že by se z celé 2. A stali reportéři a reportérky novin a časopisů. Ale teď k tomu všichni trochu „přičichli“… a pro někoho to mohl být i formující zážitek. Nevýhodou je, že vliv střední školy se mnohdy projeví až po letech. Nicméně až bude třeba někdo ze současné 2. A přebírat, řekněme, Křišťálovou lupu, budeme doufat, že tu tento článek ještě bude…